Lisa Tamati je další příklad z mnoha Novozélanďanů, kteří si zaslouží velký obdiv. Když se ve svých 37 letech vrátila po 13 letech z Rakouska zpět na NZ, byla čerstvě rozvedená bez střechy nad hlavou a bez práce. Měla jen jednu věc, pro kterou žila - běhání.
Před několika dny vyběhla z Bluffu (nejjižněji položené městečko, ještě asi 20 km od Invercargillu) a čeká ji 33denní trať až úplně na sever NZ. Neboli dáno do kontextu pro lepší představu: jde o 54 maratónů ve 33 dnech. Proč to dělá?
"Prostě miluji běh a neustále se snažím posouvat své limity," říká Lisa, která už má za sebou běh Mrtvým údolím v USA ve 47°C vedru nebo 222 km Namibijskou pouští. Lisa je žena, které v jejích 20 letech po řekli, že díky svému astmatu a problémům se zády nikdy běhat nebude. Ale kiwí vůle je asi něco, co odporuje přírodním zákonům. "Až vám bude 80 let, chcete mít vypíglovaný byt nebo vzpomínat na to, jak jste si v životě užili?" jsou další Lisina slova. To ale není ten pravý důvod, proč běží tenhle závod, který normálnímu smrtelníkovi dá zabrat i v autě.
Lisa zatím plní plán, i když - a to mohu - potvrdit - to není vůbec snadné. Silný vítr Southlandu a kopečky Otaga dokážou dát pěkně otestovat i ultratrénovaného člověka. Na svém webu ale Lisa oceňuje typickou jižanskou pohostinnost - při zastávce v hospůdce Waikouaiti Pub na ni čekalo milé překvapení v podobě finančního příspěvku od místních "samosponzorů" včetně pivní naturálie.
Lisa totiž běží pro charitu - výtěžek peněz, který se díky jejímu běhu vybere, jde na konto Canteen, neboli organizaci pomáhající teenagerům nemocným rakovinou. Lisa je jejím velkým podporovatelem. Dalším dobrodincem této organizace je kromě Lisy například Dan Carter. Toho ale nejspíš představovat nemusím. :-)
Tady můžete sledovat, jak Lisin běh pokračuje:
http://nzrun.co.nz/follow
A tady případně i taky trošku pomoct http://nzrun.co.nz/donate
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat