Čtenářské a větrací přestávky

Děti stále méně čtou. Ne všechny, u nás doma to tak například vůbec nevypadá, ale říkají to učitelé a tady na NZ dost nespokojeně. James Hargest College už s tím velmi konkrétně bojuje - zavedla povinné "čtenářské" přestávky. Jedna přestávka denně je věnována tomu, že si děti musejí sednout s knížkou a číst si - ne s časopisem nebo komiksem, ale opravdu s knížkou. Na to se dohlíží. Situace je usnadněná tím, že všechny školy tu mají docela rozsáhlé a dobře zásobené knihovny. Takže některé děti jsou z těhle přestávek otrávené, některé se na ně těší od rána. Ale čtou všichni.
Další přestávky jsou už "normální". Ať je vítr, zima, slunce nebo déšť, děti jsou bez milosti vyhnány ven na hřiště (to má u většiny škol rozlohu poloviny pražské Stromovky). Tam se svačí, povídá, hraje, sportuje - žádné chození dokola po chodbách nebo posedávání na topení. Ono by to asi ani nešlo, školy se tu většinou skládají z vícero malých jednopatrových domečků, mezi kterými se přechází na vyučování (tady nemají děti "své" třídy, tady jsou třídy pro jednotlivé předměty a děti je střídají podle rozvrhu). Takže žádné chodby, jen cestičky kolem budov. Uniknout dovnitř o přestávce se dá jen - do knihovny. :-)