Kiwíci jsou mistři světa v kombinování. Dokáží dostat dohromady věci, které nám středoevropanům připadají naprosto neskombinovatelné. Proslulé fotografie Petera Jacksona v péřové bundě a kraťasech asi nemusím připomínat. Včera jsem v divadle zažila něco podobného - letní šaty na ramínka s termokozačkami a opačně zase velmi elegantní kostýmek a k němu holé nohy (bez punčoch), které vězely v něčem, co silně připomínalo vietnamky. I mistní divadlo je zajímavou kombinací - tváří se kamenně a některé zdi opravdu kamenné má - ty jsou ale umně zkonbinovány s mnohem častěji používaným "papundeklem" obarveným "nakamenno".
V místním divadle se může konzumovat víno - v kelímcích a po celou dobu představení. Místo českých chlebíčků v něm nabízejí o přestávce kopečkovou zmrzlinu. Ta se ale prodává úplně jinak, než by člověk tušil - je předpřipravena v mrazácích a zatavena do plastových pytlíků. vypadá to velmi - no neotřele. :-) :-)
Paní uvaděčky jsou vlídné a komunikativní dámy v důchodovém věku a jejich hlavním úkolem je vás náležitě vyzpovídat, jak se těšíte na představení, jestli už jste tam byli, co máte na divadle nejraději atd. Je jasné, že se u nich tvoří docela velká fronta, ale to nikomu nevadí, naopak - do diskuze se zapoví všichni, co stojí v doslechu a aktivní občani pak posílají nejzajímavější poznatky dál ke konci frontového hada, kde není slyšet. Na druhou stranu jde ale pak všechno rychle, protože lístky se nekontrolují - tady se přece nepodvádí. Takže se zazvoněním se všichni rozprchnou na židličky a představení může začít ve stanoveném čase.
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat