Když se semele poslední zvonění

Poslední zvonění tu znají taky. Dneska bylo na James Hargest College, největší střední škole v Invercargillu - jestli bylo i v jiných školách, to nevím, potomka mám jenom tam. Když jsem ho přijela odpoledne ke škole vyzvednout, tak jsem si nejdřív myslela, že tam byl nějaký průšvih - kolem školy hlídkovalo asi pět policejních aut. Se znalostní místních poměrů si dovoluji odhadnout, že to byla všechna místní policejní auta, neboť nepředpokládám, že by se místní policie počtem do nich nevměstnala. Tak, jak tu mají studenti velkou volnost, tak velkoryse slaví i svoje poslední zvonění. My jsme to v rodině odnesli jen zbytkem žloutku na školním jersey. Jak mi bylo sděleno, mnoho dětí to odneslo hůř - mohly dát do pračky celou uniformu a sebe rovnou pod sprchu. I když vím, že tady je kriminalita minimální, přesto mě překvapilo, že kvůli takové banalitě jsou v pohotovosti strážci zákona. Vajíčkové bitvy rozjařených teeangerů na prahu dospělosti ale opravdu tím důvodem nebyly - studenti se umějí rozjet podstatně více. Minule prý nějakému chudákovi popatlali auto mletým vepřovým tak, že to neměl šanci několik týdnů dostat dolů. Netušila jsem, že pomstít se dá i hanburgrem - ovšem musí být v tom správném - právě čerstvě umletém - stavu.