Naše paní bytná

Na Zélandu žije stále většina rodin ve svém vlastním domečku, ale čím dál víc rodin si bydlení pronajímá. Ceny nemovitostí šly v posledních letech závratně nahoru (díky migraci a díky tomu, že tady si může kdokoliv z ciziny domek pořídit a kurz je stále pro cizince ještě příznivý) a lidi se více stěhují. Samozřejmě i my si pronajímáme (jako jedni z mála ne dům, ale byt, což je v Christchurch méně obvyklé). O bytu se ale rozepisovat nechci, mnohem zajímavější je totiž naše bytná, paní Alison. Těžko říct, jestli je tohle běžná praxe nebo "jen" máme štěstí, ale Alison se fakt stará. Když jsme se stěhovali, zrovna opravovali něco v bytě pod námi a nosili po schodech kýble s barvou. Jinak bylo ticho, vůbec netuším, jak dlouho jim to trvalo. Druhý den se ale objevila za každými dveřmi taštička s lahvinkou vína a písemnou omluvou za způsobené nepohodlí. Když jsem svou vlastní nešikovností vyřadila dočasně z provozu mikrovlnku a prosila smskou o pomoc, instrukce dorazily během deseti minut. Minulý týden jsem dostala od Alison textovou zprávu, že se do bytu pod námi stěhují noví nájemníci z Norska a těší se na své sousedy. A dneska ráno poděkování, že si váží toho, že jsme dobrými nájemníky (platíme včas a parkujeme tam, kde máme) a že se máme ozvat, pokud bychom s něčím potřebovali pomoct. Nevím, jestli Alison někdy absolvovala kurz péče o zákazníky, ale určitě na něj chodit nemusí. My jí hned tak neutečeme! :-)