Jak to chodí ve špitálech

Tak dnes ráno jsme zase po čase absolvovali návštěvu "emergency medical services" - Dýdajz včera skákal na trampolíně tak, že mu nestačila a při jednom razantním odrazu šlápl vedle. Večer nateklá ruka byla ráno nateklá pořád stejně a bolela taky stejně, přestože se poslušně nacpal práškama na ztlumení bolesti a ruku jsme balili celou noc do studeného obkladu. Bylo potřeba dojet na RTG a to v neděli. V Christchurch funguje o víkendu jen emergency service, to znamená, že se buď musí dojet na speciální středisko, kde to jde rychle, ale platí se nebo musí člověk do nemocnice - tam je to sice zdarma, ale vozí tam úrazy ze široka-daleka, v zásadě jakýkoliv větší problém, který nastane na Jižním ostrově. Prostě definitivně vícehodinová záležitost a nikdy člověk neví, jestli tam nakonec nezkejsne celý den. Vyhodnotila jsem, že raději zkusíme středisko a to zejména po skvělé zkušenosti s místní pojišťovnou, která nám minulé ošetření proplatila do 3 dnů (máme díkybohu super pojištění, které je pro studenty povinné a vztahuje se na všechnu lékařskou péči, krádeže, zmeškání transportu, dopravní nehody apod.). Na recepci si nás zapsali a vyplnili jsme ACC report (pokud jde o úraz, je následné ošetření zdarma a to i pro turisty a neobčany NZ, platí se jen první prohlídka a RTG). Asi za 2 minuty si nás vyzpovídala sestřička a za dalších asi 10 už byl Dýdajz na rentgenu. Pak jsme čekali zase asi 10 minut, než si nás vyzvedl doktor a seznámil nás s výsledky. Ruka je jen naražená, takže jsme si oddechli. Dýdajz dostal 2 panadoly, má být v klidu a ruku mu pověsili na šátek s tím, že na to má občas dostat led. RTG stál 23,- NZD, vyšetření doktorem 25,- NZD. Formulář od pojišťovny se dá stáhnout na internetu, potvrzení o zaplacení jsme dostali, takže to můžeme hned zítra vše dát proplatit. A ještě něco: před chvílí volal ze střediska doktor Simon, že se ještě jednou podrobněji pod mikroskopem koukali na Dýdajzův snímek a našli tam malinké štípnutí. Tak jestli můžeme přijet ještě jednou, že dají Dýdajzovi tlapku raději pro jistotu do bandáže. Někteří imigranti si na místní zdravotní péči dost stěžují (je pravda, že jsou to hlavně Američané), já musím říct, že jsme vždycky byli obstaráni v pohodě. Každý, s kým jsme přišli do kontaktu, se nám představil, přesně vysvětlil, co se bude dít a i ohledně rychlosti si nemůžeme na nic stěžovat. Fakt je, že kiwidoktoři jsou více "tough" než známe z Evropy a mají trošku přístup typu "co je pod 5 štychů se nepočítá". Hypochondři tu asi s nimi nemají lehký život a simulanti taktéž.