Kdo se ujme slepého pejska?

Dostáváme dvakrát týdně zdarma do schránky místní komunitní noviny - je to fajn, protože je tam napsáno o každé události i "události", která se v naší části Chrsitchurch vylíhne, jsou tam rozhovory s různými lidmi (normálními, žádnými celebritami), takže člověk je občas překvapený, když narazí na novinky o svém sousedovi. O tom ale psát nechci. Minulý měsíc se tam objevil článeček o chovatelce jack russel teriérů. Moc hezky o těch malých chlupatých potvorách mluvila a mimo jiné tam padlo, že by byla moc ráda, pokud by se jí ozval nějaký čtenář s dobrým srdcem. V posledním vrhu se totiž jedno štěňátko narodilo slepé a ona ho nechtěla nechat utratit, ale chtěla mu najít lidi, kteří by ho dokázali mít rádi i tak a byli na něj hodní. Tento týden list radostně informoval, že štěně (teď už se jmenuje Tiny) je zdárně udáno a dokonce se asi stovka lidí předháněla v tom, u koho se bude mít nejlépe. Tiny žije spokojeně u rodiny s malým chlapečkem na východě Christchurch a má dokonce povolení s ním občas jít i do jeho školky - oba si to prý moc užívají. Paní chovatelka byla strašně šťastná, rodiče chlapečka taky a mě tahle možná banální zpráva taky udělala den o několik stupňů slunečnější.