Co si budeme povídat – cestujeme, abychom
poznávali, zkoušeli a ochutnávali. V tomto ohledu je Zéland nedostižný. Je
tu jak báječná příroda se spoustou dech beroucích scenérií, bláznivých atrakcí
typu zorbing (kde to asi vymysleli?), tak ale také nespočet mrňavých kafátek,
restaurací, bistříček a take away shopů. Všechny dělají super kafe (v tomto
ohledu je Zéland jednoznačně gastronomická velmoc) a k tomu nabízejí různé
domácí dobrůtky ať už slaného či sladkého základu. Kiwíci totiž rádi „snekují“
– možná ani tolik neobědvají nebo nevečeří mimo domov, ale na kafe
s nějakou „mňamkou“ si čas a peníze najdou vždycky. Dokonce i v Invercargillu s jeho
skotskými kořeny se obyvatelé nerozpakují zaplnit do posledního místečka
oblíbené podniky. Jmenujme tři, které opravdu stojí za to navštívit – pokud
byste sem náhodou měli někdy cestu. Prvním z nich je The Batch – relativně
nový, nicméně o to víc zmiňovaný podnik patřící rodině, která už má po městě
vícero podobných úspěšných projektů. Jejich kavárny působí jako obýváky (v tom
jsou si podobné např. Se Starbucks), ale nabídka je ryze kiwí. Dalším oblíbeným
místem je Seriously good chocolate factory – naprosto bombastická cukrárna, kde
ale dostanete mnohem víc, než jen unikátní bonboniéry s ručně vyráběnými
belgickými pralinkami (které jsou mimochodem vynikající a mají asi sto různých
příchutí). Skvělé kafe je tu podmínkou,
čerstvé sendviče, koláče a další mňamky příjemným doplňkem. Ke kafi tu
dostanete automaticky dvě lžičky, jednu kovovou a druhou čokoládovou. Do
třetice musím zmínit svůj oblíbený podnik – Zookepers Café. Jedná se o
podivného křížence sport baru (mraky rozličných dresů na zdi – ať už se jedná o
ragby nebo netball), funky galerie (plechová zvířátka a ručně malované obrázky
kam se podíváš – venku i vevnitř) a nostalgického interiéru a la šedesátá léta.
Sýrové scones a seafood chowder tam umějí jako snad nikde. Můžete tam zůstat
třeba celý den, v prostoru se tam volně válí mraky knih a časopisů,
většinou s alternativní tématikou. Pak je tu nespočet mrňavých etnických
restaurací – jak získává Invercargill kulturně pestřejší obyvatelstvo, přibývá
v ulicích restaurací s dobrotami z celého světa. Taková horká
japonská miso polévka v lezavém zimním podvečeru je balzám do bříška....
středa 20. června 2012
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat