Jak se stát maorským rodičem

Od včerejška jsem členem výboru maorských rodičů. Je to celkem zvláštní pocit, zejména když maorsky umím akorát "kiwi, kea, Kia ora, hangi a haka" a mohu naprosto odpovědně prohlásit, že mi v žilách nekoluje ani mililitr maorské krve. Na druhou stranu je to milá odezva na to, že se chceme něco naučit o zdejších původních obyvatelích, jejich kultuře, zvycích a jazyku. Včera pořádala maorská komunita spojená s Dýdajzovou školou BBQ pro přátele a rodiče studentů maorštiny. Byli jsme taky pozváni do marae, kam všichni nanesli spoustu jídla a plánovaná večeře se vyvrbila v milé neformální posezení s improvizovaným písničkovým představením. Celé to měla na povel Dýdajzova učitelka maorštiny paní Kororia, které všichni říkají "whaea" (maorsky matka). Ta pro nás všechny upekla vlastnoručně chleba, což byl výkon, protože se nás tam sešlo asi šedesát. Ona taky může za to, že jsem se ve výboru maorských rodičů ocitla - povídaly jsme si o rozdílech mezi češtinou a maorštinou, když mi to najednou z ničeho nic nabídla. Docela mě to pobavilo, ale nakonec proč ne? Všechno je jednou poprvé a je potřeba nemít źbytečné předsudky. Proč by česká matka nemohla zastupovat na zélandské škole maorské rodiče, že?