Southland v létě 2012

Southland má pověst místa s nejmizernějším počasím na Novém Zélandu. Vlastně se o tuto příčku dělí svorně s West Coast (také Jižní ostrov). Percepce je asi následující: West Coast = kontinuální mokro, Southland = permanentní kosa. Nejsem plážový typ, v Southlandu je mi dobře, ale těžko přesvědčuji kamarády z Northlandu, Aucklandu i Nelsonu a v podstatě i z Prahy, že to tady mají šanci přežít. Až nyní mám konečně data - data jasně dokazující, že Southland se ve svých světlých okamžicích trvajících i několik týdnů dokáže sluncem i teplotami směle postavit Nelsonu, vyhledávaném to přímořském ráji kiwích důchodců. Notabene když zrovna Nelson to chudák letos schytal v povodních za celý Nový Zéland. Byli jsme tam v půlce ledna a sesuvy půdy uprostřed města jsou pořád jasně zřetelné. Southland ale toto léto požívá neuvěřitelné blahosklonnosti povětrnostního božstva, protože tak teplo, jako letos, tu opravdu normálně nebývá. Navíc to trvá s lehkými přestávkami v podstatě od začátku prosince.Včera po cestě z Dunedinu jsme jeli celou cestu se staženými okýnky (mít v Southlandu v autě klimatizaci představuje totiž pro potomky skotských přistěhovalců nesmyslný rozmar) a jakmile jsme na chvilku zastavili, hned se teploměr hnal nahoru přes třicítku. Venku bylo při lehkém vánku přes 25° C a to už tu představuje něco jako tropy na Šumavě. Takže teplomilové, směle se vrhněte na návštěvu nám v Invercargillu - jak říká Marcus, prominentní bluffí rezident, je to tady teď jako ve Středomoří. Zatím. Ale i v případě náhlých změn počasí - ano, i to se tu děje - se nemusí zoufat. U Macpacu probíhají právě výprodeje termoprádla a novozélandské merino znamená vždy dobrou koupi. A to se bude teď v Evropě sakra hodit.